IMZ - URAL
Začátky aneb M-72
Příběh Uralu začíná v roce 1939 během příprav sovětského svazu na druhou světovou válku. Navzdory paktu Molotov/Ribbentrop Sovětský svaz dobře věděl, že brzy bude válčit proti Adolfu Hitlerovi, nemilosrdnému diktátorovi Třetí říše. Josef Stalin nařídil armádě, aby se připravila na operace všeho druhu a to včetně pozemních sil, které měly bránit rodnou zemi proti invazi německých tanků, pozemních jednotek a speciálních jednotek. Poté, co viděli důsledky blitzkriegu zaměřeného proti polské armádě, se mobilizace stala prvořadým zájmem SSSR.
Na Ministerstvu obrany SSSR se konalo jednání, na kterém se debatovalo o tom, jaký model motocyklu bude nejvhodnější pro Rudou armádu. Armáda chtěla nejdříve modernizovat své vybavení po ukončení válečného konfliktu s Finskem, jelikož motocykly již nefungovaly uspokojivě. Jejich technologie byla zastaralá a kvalita výroby měla také značné nedostatky.
Podle oficiální verze byl po dlouhých diskuzích a debatách vybrán motocykl BMW R71, jež v té době nejvíce odpovídal požadavkům Rudé armády. Pět strojů bylo tajně koupeno skrz prostředníky v neutrálním Švédsku a následně propašováno do Ruska. Sovětští inženýři v Moskvě těchto 5 motocyklů BMW okamžitě rozebrali a stroje do detailu okopírovali. Vyrobili také formy, aby mohli vyrábět vlastní motory a převodovky v Moskvě. Zkraje roku 1941 byly první testovací vzorky motocyklu M-72 předvedeny Stalinovi, který je okamžitě schválil k produkci.
Mimochodem, jeden z těchto originálních BMW přežil a je vystaven v továrním muzeu. Firma Harley-Davidson během druhé světové války také okopírovala design BMW a dodala asi 100 motocyklů Harley-Davidson XA (Experimentální armáda) americké armádě.
……Mnohem pravděpodobnější je však varianta příběhu M-72, ve které se praví, že samotná továrna BMW dodala konstrukční plány a odlévací formy. V důsledku paktu Molotov/Ribbentrop se pak sdílení technologií událo pod záminkou podpory sovětských „přátel“ v různých oblastech. Sovětští inženýři procestovali německé továrny na výrobu letadel a přivezli si jako vzorky celá děla. OPEL Kadett byl Sovětům darován ještě před válkou, avšak sériová výroba byla zahájena až ke konci války pod názvem Moskvitch 400. V roce 1941 BMW započalo sériovou výrobu R75 a nepokračovalo již v produkci R71.
Továrna v Moskvě brzy produkovala již stovky ruských motocyklů M-72 se sajdkárou. Nacistický blitzkrieg byl tak rychlý a efektivní, že se sovětští stratégové obávali, aby nebyla moskevská továrna na dostřel německým bombardérům. Bylo proto rozhodnuto o přemístění továrny více na východ, pryč z oblasti dostřelu, doprostřed surovinově bohatého regionu pohoří Uralu. Vybraným místem bylo malé obchodní městečko Irbit, situované na vnějším okraji rozsáhlých sibiřských stepí v Uralu. Irbit byl už p řed revolucí v roce 1917 významným obchodním a tržním centrem v Rusku.
V té době byl jedinou výraznou budovou ve městě pivovar. Brzy byl však přeměněn na výzkumné a vývojové centrum. Trvalo sice nějaký čas, než bylo místo připraveno pro masivní produkci M-72, nicméně již 25. října 1942 byly první M-72 poslány do bitvy. V průběhu druhé světové války bylo na frontu dodáno celkem 9 799 motocyklů M-72, aby sloužily jako odloučené a mobilní jednotky.
Historie Uralu je neodmyslitelně spjata se snahou pomoci porážce teroru hitlerovské armády na ruských a evropských bojištích. Po druhé světové válce byla továrna zrenovována a v roce 1950 byl vyroben 30 000. motocykl. Ke konci 50. let převzala výrobu Uralů pro vojenské účely továrna na Ukrajině a Irbit Motorcycle Works (IMZ) začali stavět Uraly pro domácí, civilní trh. Jejich popularita mezi Rusy vzrostla natolik, že v 60. letech se továrna plně přeorientovala na neválečnou produkci.
IMZ – URAL historie a současnost
První motocykly vyrobené v IMZ byly vyvezeny v roce 1953, zpočátku především do rozvojových zemí. Ke konci 60. let začaly dodávky i do vyspělých zemí a od té doby se objevovalo čím dál tím více motocyklů IMZ na silnicích každého kontinentu. Motocykly IMZ nabízeli unikátní kombinaci ceny, nestárnoucího designu a funkčnosti sajdkáry.
V listopadu 1992 se státem vlastněná továrna změnila na Uralmoto Joint Stock Company a byla privatizována - 40% bylo převodem rozděleno mezi management a zaměstnance, 38% bylo prodáno v aukci pomocí privatizačních kuponů (většina šla opět managementu a zaměstnancům) a 22% zůstalo ve vlastnictví vlády.
Na začátku roku 1998 se Ural dostal do soukromých rukou plně a přestal být státem vlastněnou společností….
Ural je jediným výrobcem těžkých motocyklů se sajdkárou na světě (v sérii). Kromě prodeje na ruském trhu se také vyváží do Austrálie, Británie, Spojených států, Francie, Nizozemí, Belgie, Španělska, Řecka, Norska, Finska, Švédska, Německa, Egypta, Íránu, jižní Afriky, Brazílie, Uruguaye, Paraguaye a mnoha dalších zemí. Od doby prvního motocyklu M-72 bylo už vyrobeno více než 3,2 milionu motocyklů.
Hlavní modely dnes stavěné v továrně jsou vysoce odolné motocykly Ural se sajdkárou navržené pro drsné podmínky a ruské silnice (V Rusku je stále mnoho míst, kde je možné pro přepravu výzbroje nebo nákladu použít pouze koně nebo motocykly Ural). Aktuálně vyráběné motocykly Ural jsou vybavené čtyřdobým spalovacím motorem, klasickým plochým dvouválcem (tzv. boxer) se vzduchovým chlazením, čtyřstupňovou převodovkou se zpátečkou, pohonem hřídele a dvoulamelovou suchou spojkou. Nová samotná motorka i model se sajdkárou byly nedávno upraveny tak, aby lépe odpovídaly vkusu na západních trzích. Jedná o moderní bytelné motocykly, kde již mnoho z dílů není vyráběno tzv. na míru, ale je nakupováno u subdodavatelů (tlumiče, brzdy atd.) ostatně jako je tomu již dlouhý čas zvykem i u jiných značek.
Nicméně díky stagnujícímu designu, kvalitě zpracování, „citu“ pro detail a poměrně vysoké ceně se jedná spíše o kusovou výrobu pro opravdové nadšence. Posuďte sami – v roce 2012 je cena modelu Ural M-70 (vyrobeného k 70. Letému výročí založení IMZ - Ural) celých 324.000 Kč bez DPH. Nejlevnější „vysvlečený do naha“ model T je k dispozici za 243.000 Kč bez DPH.
Oproti velkoobjemové sériové výrobě v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech se tak nedá mluvit o tom, že se jedná o stroj určený pro peněženku průměrného obyvatele bývalého východního bloku. Pro absenci těchto motocyklů na silnicích proto mnozí ani nevědí, že jsou motorky stále vyráběné.