Kyjevské motocyklové závody (KMZ)
Historie
Ohromný průmyslový výrobní závod situovaný v centru města. V době svého vrcholu závody produkovaly až 400 motocyklů denně.
V devadesátých letech se produkce zpomalila a následně úplně zastavila. Mnoho budov bylo přestavěno, aby sloužily jiným účelům. KMZ mělo k dispozici dvě samostatné montážní linky, jednu pro civilní modely a druhou pro výrobu vojenských a policejních motocyklů.
Jednou z mnohých městských legend, které se pojí k motocyklům Dněpr, je ta, ve které vojenské Dněpry prohlíželo Ministerstvo spravedlnosti ještě předtím, než byly schváleny, což je důvod proč jsou vojenské Dněpry považovány za kvalitní motocykly…
Přestože vojenské Dněpry měly knihy jízd, bylo v nich zaznamenáno pouze datum schválení, denní používání a servisní data, která se dají nalézt v knihách jízd po celém světě, ale nelze z nich vyčíst nic o počátečních dnech ve výrobním závodě.
Dějiny Dněpru se začínají psát v roce 1946, kdy byl vyroben první „Kijevljan“, s dvoudobým motorem o 98 cc. Tento motocykl byl ruskou verzí Wanderer "98", německého motocyklu podobajícímu se Sachsu, ale nejednalo se o pouhou kopii – původní nákresy a nástroje si Rusové vzali v závodech Wanderer jako kompenzaci za válečné škody. Tím pádem Kyjevan není „jako“ Wanderer, ale je na Ukrajině postavenou kopií německého motocyklu. Jednalo se o jednoduchý stroj: 2 koně, 50 km/h, dvoustupňová převodovka, cyklistické pedály, bez zadního odpružení. Kyjevany se vyráběly až do rou 1951.
Mnohé městské legendy spojené s příběhem Dněpru začaly krátce po konci druhé světové války, v době Velké vlastenecké války.
Standardní verzí toho, jak se Dněpry začaly produkovat v Kyjevě je, že když na konci války motocyklové závody BMW padly do ruských rukou, byly závody přeměněny z původního centra na údržbu obrněných vozidel na závody pro motocyklovou produkci.
Kyjevský automobilový závod se vyvinul v masivní centrum pro údržbu a renovaci obrněných vozidel poté, co bylo v listopadu 1943 osvobozeno ukrajinské hlavní město. Jedním ze servisovaných vozidel v KMZ byl slavný ISU-152 známý jako „Lovec zvířat“ nebo „Zabiják zvířat“ pro svou schopnost porazit německé tanky typu Tiger, Panther a Elephant. Většina ISU-152 byla vyrobena v Tankogradu, Čeljabinsku, na východ od Uralu. Jak se východní fronta plynule pohybovala na západ, bylo efektivnější opravovat tyto stroje v Kyjevě než je posílat zpět do Tankogradu.
Na konci války bylo východní Německo okupované vítěznými sovětskými silami. Téměř okamžitě zde začala masivní přeprava technologií z Německa do Sovětského svazu.
Podle dněprské městské legendy byl jeden z převzatých německých průmyslových závodů právě závod BMW v Eisenachu.
Podle místních zdrojů na Ukrajině začaly přesuny továrního vybavení a mnoha zaměstnanců BWM z Eisenachu do Kyjeva na konci čtyřicátých let.
Po desetiletí KMZ vyráběly motocykly ve svém obřím závodě a dodávaly vojenské, policejní i civilní motocykly do celého sovětského svazu. Ve stejnou dobu se v Irbitu, v Rusku, vyráběly motocykly Ural.
Po demisi sovětského svazu se státem vlastněné závody po celé říši náhle octly v nové ekonomické situaci. Mnoho státních závodů bylo privatizováno (jako závody Uralu v Rusku), zatímco jiné byly ponechány vlastnímu osudu (KMZ na Ukrajině).
KMZ pokračovalo v produkci motocyklů, ale bez adekvátního financování začaly závody pomalu, ale jistě upadat. Kvalita výroby se neustále snižovala, což mělo za následek konec exportu a odliv kvalifikované pracovní síly. Bylo vyrobeno jen málo nových strojů a i ty byly pochybné kvality.
V dnešní době už závody nefungují a montážní linky byly rozřezány a prodány do šrotu. Kyjev zažívá ekonomický boom a roste poptávka po skladovacích prostorech v blízkosti města. Mnoho budov KMZ je nyní využíváno proto jako skladiště zeleniny a dalších produktů.
